Českým dětem chybí sportovní všestrannost, která dříve bývala samozřejmostí. A to dokonce i těm, které vrcholově sportují. Někdy za to může příliš brzká specializace na jeden sport nebo špatná motivace rodičů či učitelů.
Často se říká, že děti málo sportují a potřebují více pohybu. Profesionální sportovkyně Šárka Kašpárková si však myslí, že se situace zlepšuje. Je to prý hodně dáno tím, že více sportují rodiče, a děti se právě od nich učí nejvíce svých návyků. Dnešní trend je podle ní takový, že na pohyb více dbají dokonce i senioři.
„Dětí, které vůbec nesportují bych řekla, že je velmi málo. Už proto, že v rámci povinné školní docházky mají hodiny tělocviku. Obecně si myslím, že díky motivaci rodičů v Česku sportuje dětí dost,“ popisuje své zkušenosti. Zároveň však dodává, že v zahraničí je zájem o sportovní oddíly vyšší: „V jiných zemích mají širší základny dětí. Buď tam mají lepší péči o děti a mládež nebo děláme chybu někde jinde.“
Neumí se zapojit do každé hry
Často však naráží na to, že dětem chybí všestrannost, a to dokonce i těm, kteří se sportu věnují vrcholově. „Jsou druhy sportů, kdy je specializace nutná už od nízkého věku. Myslím si ale, že ve většině případů je to zbytečné. Předchozí generace se specializovaly o hodně později a lidé uměli obecně víc sportů. Uměli se postavit jak k letním, tak k zimním aktivitám. Pokud byl člověk sportovec, byl schopen se zapojit do jakékoli hry. To mi u dnešních dětí chybí,“ říká úspěšná atletka.
Právě s tím přitom mohou opět pomoci základní školy, když se zapojí do projektu Sazka Olympijský víceboj, který organizuje Český olympijský výbor s podporou automobilky Toyota, která je oficiálním partnerem olympijských her. Děti tak mohou zažít atmosféru připomínající největší sportovní svátek světa, ale má to mnoho dalších benefitů. V rámci Sazka Olympijského víceboje soutěži mezi sebou děti z celé republiky s různých disciplínách. Jejich tréninkem na tuto dětskou „olympiádu“ pak jsou právě hodiny tělesné výchovy.
Jsou všestrannější a zlepšují se
„Projekt se dělí na dvě větve. Pro první stupeň je Olympijský diplom, pro druhý stupeň Olympijský odznak. Menší děti si vyzkouší řadu testovacích disciplín, které dokáží identifikovat, jakým směrem by se dítě v rámci svých aktivit mělo vydat, což je důležité pro rodiče. A děti si tak můžou najít sport, pro který mají předpoklady a mají šanci v něm být úspěšné. Pro druhý stupeň je to dosahování jednotlivých stupňů v rámci odznaku. Děti jsou motivované a pravidelně se zlepšují. Učitelé, kteří pochopí podstatu tohoto projektu, ho velmi rádi zařazují jako součást tělesné výchovy,“ popisuje Kašpárková výhody tohoto projektu.
„Máme vypozorováno, že děti, které dělají Sazka olympijský víceboj v hodinách tělocviku, jsou nejen pohybově nadané, ale také všestrannější a neustále se zlepšují a posouvají,“ dodává s tím, že zapojení každé školy většinou záleží na učiteli.
Ideální rodič důvěřuje trenérovi
Jak podle ní vypadá ideální učitel tělocviku? „Měl by být výborný motivátor a umět děti zbláznit do sportování. Předávat lásku k pohybu. Důležitou vlastností je taky trpělivost. Měl by být tolerantní a nad nikým nelámat hůl. A měl by mít přirozenou autoritu a respekt u dětí.“
A pak jsou tu rodiče, kteří by měli děti nejen motivovat, ale také přemýšlet, jestli k malému sportovci mají ten správný přístup. „Největší přínos rodičů, když začnou děti sportovat, je ten, že budou důvěřovat trenérům. V posledních letech, možná i díky tomu, že kroužky a vybavení stojí dost finančních prostředků, mají pocit, že můžou do tréninkového cyklu aktivně zasahovat. Dobrý rodič podporuje a chválí dítě, pokárat by ho měl trenér. Ten by měl umět říct dítěti i kritiku, ale samozřejmě tak, že ho namotivuje, nikoli demotivuje,“ uzavírá Kašpárková.
Foto: Lucie Cápková
Video: Jakub Tichý
