Stádo ovcí nalevo. Mohutné skalnaté tvary rostoucí z rozbouřeného tyrkysově modrého oceánu. Stádo ovcí vzadu. Vodopády tekoucí vzhůru kvůli nesmírně silnému větru. Stádo ovcí napravo. Malebné vesničky plné domků s mechovou střechou a kostelem. Další stádo ovcí. Takové jsou Faerské ostrovy.
Když už jste byli na Islandu, i Skandinávii máte celkem projetou, a přemýšlíte, jaká další destinace vám poskytne velmi podobné, a možná ještě hezčí zážitky, jsou Faerské ostrovy tím správným místem.
Maličké ostrovy severně od Velké Británie jsou autonomním územím Dánského království s pouhými 50 tisíci obyvateli. Přímý let nečekejte, většinou se létá s přestupem v Kodani. Při přistání se připravte na turbulence, které se dají celkem věrně přirovnat k jízdě na horské dráze, ale ve větší rychlosti. Přesto je místní nazývají mírnými. Na Faerách je to zkrátka rutina.
Ready to go
Na Faerských ostrovech nefungují české mobilní tarify tak, jak jsme zvyklí ze zbytku Evropské unie, proto je dobré si ještě na letišti pořídit faerskou SIM kartu. Nenechte se zaskočit tím, že letiště je na jiném ostrově než hlavní město Tórshavn, kam se ale dostanete během půl hodiny taxíkem. Tórshavn je největším městem Faerských ostrovů s celkovým počtem kolem 13 tisíc obyvatel. Není to moc, ale poměrově ke zbytku faerské populace to je větší město než Praha.
Pro cestování po Faerských ostrovech si pak rozhodně půjčte auto. Výběr nepodceňte, místo městského auta chtějte raději SUV, které vás na některá místa s náročnějším terénem doveze mnohem spolehlivěji. My jsme ostrovy projeli v nové Toyotě RAV4, v jejímž prostorném kufru se dá i přespat, což oceníte zejména, když budete chtít pozorovat polární záři, nebo přespat co nejblíž pláže a s východem slunce surfovat. Její hybridní pohon je navíc šetrnější k přírodě.
Velrybí maso k večeři
Ubytování je lepší si předem domluvit. V posledních letech se z Faerských ostrovů stala populární destinace, takže služby jako Airbnb nebo Booking pohodlně fungují i tam. Díky ubytování přes Airbnb zjistíte, jak žijí místní a možná vás i pozvou na večeři. Tradiční místní pochoutkou je sušené velrybí maso. Skvěle zasytí a údajně je to to nejzdravější, co vůbec můžete jíst.
Možná vás napadne, odkud ty velryby pochází. Nejedná se o aktivní lov – loví se pouze zvířata, která se zatoulají do fjordů. O tom, zda se velryba smí ulovit, rozhodují pověřené úřady podle počtu zvířat ulovených v předchozích měsících, aby byl celý proces udržitelný. Velryby jsou usmrceny jedinou ranou tak, aby netrpěly.
Nevyzpytatelné počasí
Jako první se vydejte na ostrov Vágar, k vodopádu Mulafossur, kterému se tady říká Gásadalur kvůli stejnojmenné vesničce v jeho blízkosti. Připravte se na vítr tak silný, že to chvílemi vypadá, jako by voda místo pádu dolů létala nahoru. Počasí na Faerských ostrovech není žádný med, ale rychle se mění, takže když je zamračeno a prší, stačí počkat pár minut, než vítr rozfouká mraky a začne svítit sluníčko.
Rozhodně musíte vidět největší jezero Faerských ostrovů Sørvágsvatn. Vydejte se na skály Trælanípa, z jejichž vrcholu je na něj krásný výhled. Cestu na vrchol může trochu zkomplikovat vítr, takže přestože to není daleko, cesta z parkoviště „po svých“ trvá na vrchol a zpět přibližně tři až čtyři hodiny.
Pokud máte chuť na další výšlap, doporučujeme vyrazit k proslulému přírodně vytvořenému oblouku v mohutné skále, který se tyčí přímo z rozbouřeného oceánu – Drangarnir. Vyšlapanou cestičku tu sice nenajdete, ale stojí to za to. Tyrkysově modrá voda oceánu tu pění do běla pokaždé, když některá z vln narazí do skalního útvaru. Za Drangarnirem se pak nachází ještě jeho „větší brácha“ Tindhólmur. Cesta k Drangarniru a Tindhólmuru vede přes soukromý pozemek, tudíž je potřeba domluvit si průvodce.
Výlet helikoptérou
Z menších ostrovů, na které se nedá dostat tunelem, stojí za návštěvu Kalsoy a Mykines. Na Kalsoy vás doveze trajekt, který jezdí tam i zpět několikrát denně. Jezdí se tam především kvůli kratšímu výšlapu k majáku na úpatí dalšího z ohromných faerských skalních útesů. Mykines je královstvím ptáků papuchalků, kterými je ostrov doslova zaplaven. To ovšem platí pouze v letních měsících, protože na zimu většina papuchalků přelétá jinam, a ti odvážní, co zůstali, stejně přichází o své známé zobáky, které slouží jako „lákadlo“ pro samičky při námluvách. Na Mykines se můžete dostat nejen trajektem, ale také helikoptérou.
A pak je tu polární záře, aurora borealis. Je vidět pouze v noci, a nejlepší je stáhnout si do mobilu aplikaci, která vám ukáže, kdy na nebi zazáří, a pošle vám upozornění. Čekání na černočernou tmu si vyplňte třeba návštěvou vesniček Saksun a Tjørnuvík. V jedné naleznete ty nejhezčí domečky se zatravněnou střechou, která není jen tradiční a zajímavá, ale také užitečná. Slouží jako tepelný izolant a pomáhá nepropouštět vlhkost. V druhé vesničce je pláž s černým pískem, typickým pro pláže na Islandu. Vlny na surf parádní, ale bez neoprenu to nejde.
Foto: David Broda
Video: Yoda Production
