Ani v zimě se výletům nemusíte vyhýbat. Další díl seriálu Počesku proto přináší tipy na zajímavá místa na Plzeňsku. Ideální způsob, jak si v náročné době vyčistit hlavu.
Začněte procházkou po samotné Plzni. Zásadním místem je náměstí Republiky, kterému dominuje katedrála sv. Bartoloměje. Stojí tu téměř tak dlouho jako město samo, tedy od konce 13. století, kdy se chrám začal stavět. Jeho dnešní gotická podoba vznikla během 14. a 15. století. Pyšní se také nejvyšší tuzemskou kostelní věží, která dosahuje výšky více než 102 metrů. V rozích najdete tři novodobé kašny z roku 2010 od současného architekta Ondřeje Císlera. Jejich pozlacené chrliče symbolizují motivy z plzeňského městského znaku (Velbloud, Anděl a Chrtice). Stojí tam, kde původně až do poloviny 19. století opravdu stávaly kašny.
Za návštěvu stojí i Stará synagoga, která nedávno prošla důkladnou rekonstrukcí. Najdete ji ukrytou ve vnitrobloku domů ve Smetanových sadech nedaleko Velkého divadla. Ohromí vás interiér s dřevěným kazetovým stropem a unikátními dvěma galeriemi nad sebou. V těsné blízkosti Staré synagogy vznikl v roce 2002 památník obětem holocaustu. Pod názvem Zahrada vzpomínek zde najdete pietní místo složené z oblázků. Na každém z nich je zapsáno jméno a datum narození jedné z obětí, které nepřežily nacistické vraždění.
Mohlo by vás zajímat: 9 tipů na výlet v Olomouckém kraji
Do moderní doby vás přenese Nová scéna Divadla J. K. Tyla z roku 2014. Architektonický koncept vytvořil Vladimír Kružík ze společnosti Helika na základě původního návrhu portugalské architektonické kanceláře Contemporânea Lda. Charakter budovy dotváří unikátní předsazená fasáda z litého betonu s „bublinovou perforací“, jež nemá u nás dosud obdoby. Váží více než sto tun a má působit jako jakási dekorativní divadelní opona.
Zámek Kozel
Vaše cesta z města může vést například na lovecký zámeček Kozel z konce 18. století. Čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří byla podle návrhu Ignáce Palliardiho doplněna o dvě dvojice staveb – kapli s jízdárnou a protější lokajnu s konírnou, čímž vznikl celistvý areál. Okolí zámku tvoří rozsáhlý přírodně krajinářský park, který do dnešní podoby upravil v 70. letech 19. století zahradník František Xaver Franc. Má 40 hektarů a v některých detailech vídeňský Schönbrunn, kde Franc získával svoje znalosti. Další skvělý tip na procházku – zvlášť když je park pod sněhem.
Mariina skála
Táhne vás to spíš do přírody? Zajděte si prohlédnout nový dřevěný vyhlídkový altán na Mariině skále v přírodním parku Kornatický potok nedaleko zámku Kozel a hradu Lopata. Je replikou historického objektu, který v místě dříve stával. V okolních lesích je řada turistických tras i dvě naučné stezky. K vyhlídce se snadno dostanete od zrevitalizovaného parkoviště u lesní cesty vedoucí ke Kornatickému rybníku.
Domažlice
Žil tu Jindřich Šimon Baar a nějakou dobu i Božena Němcová s rodinou. Právě tady vznikly její Obrazy z okolí domažlického, které jsou souborem postřehů z jejího života na Chodsku. I tady napsala několik svých pohádek. Domažlice charakterizují dvě věže – jedna patří Chodskému hradu, druhá kostelu Nanebevzetí Panny Marie na Chodském náměstí, lemovaném měšťanskými domy s podloubími.
Rotunda sv. Petra a Pavla
Nejstarší celistvě dochovanou církevní památkou na českém území najdete ve Starém Plzenci. Rotunda sv. Petra a Pavla pochází z 10. století a na jejím místě dokonce dříve stával knížecí hrad. Dnes však oceníte zejména to, na jak krásním a klidném místě obklopeném přírodou se rotunda nachází.
Modrava
Součástí Plzeňského kraje je i krásná krajina Šumavy. Na procházky do přírody vyrazte do okolí Modravy, bývalé šumavské dřevařské osady na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, jejichž spojením vzniká řeka Vydra. Po březích se táhnou nádherné stezky: Podél Roklanského potoka můžete dojít až k Tříjezerní slati a na Javoří pilu, odkud lze přes Javoří slať pokračovat až k rozhledně na Poledníku. Chcete-li si zasportovat, vyrazte spíš na Špičák, kde si užijete nejrůznější aktivity v zimě i v létě. A také si tu opět můžete pohodlně dobít elektromobil u veřejné nabíječky.
Foto: Lukáš Wagneter
